Recenze: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Žánr: sbírka balad

Rok vydání: 1938

Nakladatelství: Umnia

Počet stran: 160

Obsah:

13 balad zaměřených na 3 typy lásky - mateřskou (nejčastější), mileneckou a lásku k národu (Mateřídouška a Věštkyně). Všechny jsou prošpikovány skrytými významy, pověrami, pověstmi, metaforami... 

Hodně z balad se zabývá porušením mateřské povinnosti, ať už Poklad, kde je přednější zlato, nebo třeba Polednice, kdy matka řekne něco, co tak nemyslí. Téměř v každé baladě se taky setkáváme s nepřiměřeným trestem (matka volá Polednici - udušení dítěte, matka neposlechne vodníka a nevrátí se včas - smrt dítěte). 

U Zlatého kolovratu je taky zřejmá inspirace pohádkou (údajně Boženy Němcové). Typickými rysy pohádky jsou tady například kouzelné předměty (kolovrat, kužel, přeslice, živá voda) nebo šťastný konec, což nebývá v Erbenových baladách zvykem.

Ukázka:

"U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo...." - Polednice

"Zemřela matka, do hrobu dánasiroty po ní zůstaly.I přicházely každičkého ránaa matičku svou hledaly...." - Mateřídouška

Můj názor:

Knížka mě velmi mile překvapila, bála jsem se, že se do ní nebudu schopná začíst, ale stal se pravý opak. Jakmile jsem se do nějaké balady pustila, vtáhla mě do děje a já tak knížku přečetla včetně zápisků za týden.

Popis míst uměl dobře navodit strašidelnou atmosféru a popis jednotlivých postav ji ještě podtrhl. Navíc tím, že sloky mají často refrény, se množství informací o dost snížilo a nebyl pro mě problém si všechno zapamatovat.

Hodnocení: 7/10