Nově i na facebooku

Ahoj! Nově mě najdete i na facebooku, budu moc ráda, když mi dáte like (stačí kliknout TADY!)

úterý 13. prosince 2016

Recenze: Sněží, sněží (reread)

Autor: Maureen Johnsonová, John Green, Lauren Myracleová
Žánr: pro dívky, romance
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 264
Obsah:
Zasněžený expres (M. Johnsonová): Je večer před Vánoci, Jubilee doma ve Virginii čeká až se její rodiče vrátí z každoroční honby za něčím do městečka Flobie a těší se až přijde ten správný čas a ona bude moct jít na večeři ke svému příteli Noahovi. No jo, ale co když se něco zvrtne? Najednou se v jejích dveřích objeví soused Sam (právník) a tvrdí, že se u obchodu Flobie opět strhla rvačka, takže policajti hodně lidí pozatýkali – včetně jejích rodičů. Zavolali proto Samovi, aby jim pomohl se z toho dostat a poprosili ho, aby odvezl Jubilee na vlak na Floridu k babičce a dědovi. Taky jí oznámí, že se žene největší sněhová bouře za hooodně dlouhou dobu. Jubilee je nadšená – rodiče zatkli, musí jet na Floridu, Štědrý večer stráví ve vlaku, no může to být horší?! Co takhle, kdyby třeba vlak kousek od Gracetownu najel do závěje a ona tam musela zůstat jen s pěkným klukem Jebem a bandou uječených roztleskávaček? Nakonec se rozhodne z vlaku vystoupit a zamíří do osvětlené budovy nedaleko, nejspíš Waffle House, ale sněží tak hustě, že si není jistá. Tam je teplo, světlo, jídlo, klid… Teda dokud tam nezamíří i roztleskávačky. Nakonec se nechá přemluvit nějakým klukem a jde k němu domů. Aby to odteď nebylo až tak růžové tak po cestě ještě spadnou do jezírka. Maminka toho kluka je ale moc hodná, takže u nich Jubilee nakonec stráví svátky.
Vánoční zázrak (J. Green): Tobin, JP a Vévoda sedí na gauči a dívají se na bondovky. Ono se nic moc jiného dělat nedá, když venku hustě sněží už několik hodin v kuse. Najednou Tobinovi zazvoní telefon, je to Keun, který pracuje ve Waffle House. Prý se tam právě objevila banda roztleskávaček, protože jejich vlak uvízl v závěji. Tobin, JP i Vévoda (i když z toho není nadšená) se okamžitě seberou a jedou tam. Ono to má totiž ještě háček, obsluhující ve Waffle house jsou momentálně 3 a dohodli se, že hosty tam může mít jen jeden, takže dovnitř pustí ty, kteří přijdou první. Takže ti tři neváhají ani minutu. Když už jsou jen asi kilometr a půl od místa, přestane auto poslouchat a nakonec skončí napůl zabořené v závěji, takže jim nezbývá nic jiného, než jít pěšky. K tomu je navíc dohoní hosté jiného z obsluhy. Vzniká z toho napínavá (pro čtenáře místy vtipná) honička. Kdo vyhraje?
Archanděl prasátek (L. Myracleová): Je den po Vánocích. Addie sedí na posteli, brečí a vzpomíná na ty krásné časy s Jebem. Proč musela být tak blbá?! Zanedlouho se u ní objeví Tegan a Dorrie, ze začátku ji utěšují, pak jí ale začnou vyčítat, že se vždy všechno točí jen kolem Addiiných problémů a ničeho jiného. Ještě než odejdou, oznámí jim Tegan radostnou novinu. Prasátko Gabriel, které dostala od Dorrie a Addie jako dárek, bude už zítra v městském zverimexu. Addie, která pracuje ve Starbucks naproti, se nabídne, že jí ho vyzvedne. Další den na to skutečně myslí a chce si hned ráno udělat pauzu, jenže praskne voda, takže se tam nakonec dostane až o dvě hodiny později. A prasátko už tam není. Co teď?
Připadaly vám některé postavy z jednoho příběhu podobné i v jiném? Správně.
Styl psaní:
Všechny příběhy jsou psány ich-formou v minulém čase, což mi vyhovuje. Co se týče jazyka, byl taky příjemný. Žádné formální výrazy, ale ani moc těch hovorových, prostě tak akorát.
Grafika:
Přebal je naprosto nádherný. Kombinace modré a třpytivých vloček je úžasná. Pod přebalem se mi kniha taky moc líbí. Uvnitř knížka není nijak přeplácaná, ale začátky kapitol jsou udělány moc pěkně, takže jako celek je vzhled na 1.
Jak jsem ke knize přišla?
Tohle je úplně první knížka, kterou jsem si kdy sama koupila. Bylo to loni před Vánoci, původně jsem tam šla pro úplně něco jiného. Tuhle knížku jsem vůbec nechtěla číst. Pak jsem ji ale zahlédla v regálu a řekla jsem si „proč ne?!“.
Názor:
Knížku jsem četla už podruhé a názor neměním. Zasněžený expres a Archanděl prasátek byly super, zajímavá zápletka, bavily mě. To bohužel nemůžu říct o Vánočním příběhu, který mi přišel nudný a zbytečně natahovaný. Jako celek ale knížku hodnotím pozitivně, hlavně se mi líbilo to geniální propojení jednotlivých příběhů. Jestli nad ní váháte, rozhodně se nebojte a pusťte se do ní!
Hodnocení: 8/10


Na závěr na vás mám ještě otázku. Přečtete si raději tuhle dlouhou recenzi, nebo spíš kratší (jako všechny ostatní na tomhle blogu)? Moc děkuji za názory!




1 komentář:

  1. Zrovna ji mám rozečtenou a chybí mi dočíst poslední povídku. Jedná se sice o milou knihu, ale třeba taková první povídka mě vůbec nebavila a nestrhla mě. Byla dost podprůměrná a to tak hezky a ironicky začala :)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář mi dělá obrovskou radost a moc za všechny děkuji! :)