sobota 31. prosince 2016

Recenze: Spáleniště: Zkouška

SPOILERY Z PRVNÍHO DÍLU!


Autor: James Dashner

Žánr: sci-fi, fantasy

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: YOLI

Počet stran: 340



Obsah:
Potom co Thomas a několik dalších Placerů uteče z labyrintu, jsou někým převezeni někam. Ti lidé jim dají jídlo, nové oblečení, všechno působí jako naprostá idylka, co by se tady tak mohlo pokazit?!
Na noc jsou kluci zavřeni do společné ložnice, Teresu ale odvedou jinam, což je pro Thomase celkem rána. 
Naši Placeři spolu před sebou mají jediný úkol: dostat se do dvou týdnů přes Spáleniště do bezpečného útočiště. Žádná pravidla neexistují, nikdo jim neřekl jak Spáleniště nebo bezpečné útočiště vypadá. Musí prostě jít.
Jedinou další informaci, kterou dostali bylo, že Spáleniště je slunečními erupcemi nejsežehnutější část světa. A rychle taky zjišťují, že je zde město plné raplů, tedy těch nakažených erupcí. Tato nemoc mění lidi ve zvířata, nechává je naprosto zešílet.
Placeři se navíc od ZLOSINu dozvídají, že jsou taky nakažení. Jsou jedinou nadějí lidstva na zastavení této nemoci. Mají ještě nějakou naději?

čtvrtek 29. prosince 2016

Knižní přírůstky #2: Vánoceee

Ahoj! Dnes vám přináším knižní přírůstky, které jsem našla pod stromečkem. A navíc tady bude taky knížka, kterou se mi podařilo ukořistit až včera, ale udělala mi skoro druhé vánoce, ale na tu si ještě počkejte.
Letos jsem musela být opravdu hodná, protože na mě pod stromečkem čekalo hned 6+1 knih.
Asi se ptáte proč +1 a ne 7. Je to jednoduché, není to knížka jako taková, ale deník.
A teď už ke knihám. Jako první jsem doma rozbalila nadílku od Knižíška a musím říct, že jsem se v tu chvíli skoro rozbrečela štěstím. Nečekala na mě totiž 1 knížka, ale hned 2!

neděle 25. prosince 2016

Knižní přírůstky #1: říjen, listopad, prosinec

Ahoj! Tak se vám po nějaké době zase hlásím. Omlouvám se, že teď celkem dlouho nevyšel článek, ale prostě nebyl čas, snad mi to odpustíte… Teď už k samotnému článku.
Za poslední 3 měsíce se mi podařilo nashromáždit pouze 3 knihy (nepočítám Vánoce, na ty vyjde samostatný článek).

sobota 17. prosince 2016

Recenze: Labyrint: Útěk



Autor: James Dashner

Žánr: sci-fi, fantasy

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: YOLI

Počet stran: 360




Obsah:
Když se Thomas probudí ve výtahu je velmi zmatený. Zjišťuje, že si nepamatuje víceméně nic, jen své jméno. Dostane se do místa, kde žije asi 60 chlapců a všichni používají některá slova, která v životě neslyšel, jako čón, flosák, plopák, guty…
Postupně se dozvídá, že se dostal do Placu, středu labyrintu, každý měsíc sem klec přiveze 1 chlapce. Ti původní jsou tam už 2 roky. Naučili se přežít, pěstují si ovoce a zeleninu, chovají zvířata… Vše jim trochu usnadňuje klec, která přiváží každý týden nové zásoby.
Kromě těchto běžných prací jsou mezi chlapci také běžci. Tedy ti, kteří každý den s otevřením bran vybíhají hledat cestu z labyrintu a vracejí se těsně před zavřením. Kdyby totiž zůstali venku přes noc, měli by nulovou šanci na přežití, protože by je dostali rmutové. Velké, ošklivé a neuvěřitelně nebezpečné potvory. Tito rmutové mají několik ostrých ramen, některé připomínají jehly, jiné obrovské kleště.
Den potom, co se Thomas dostane do Placu přiveze klec někoho dalšího. To je něco naprosto neobvyklého a hodně Placerů (=obyvatelů Placu), hlavně těch, které bodnul rmut, z této věci viní právě Toma. A pak přijde další rána, klec přiveze holku. Holka vypadá zpočátku mrtvě, ale pak se probere, vydá ze sebe prapodivný skřek, podá papírek s nápisem „Ona je poslední, úplně.“ a upadne do kómatu. Thomas se navíc nemohl zbavit pocitu, že je mu ta holka povědomá, jako by se znali předtím, než jim někdo vymazal paměť. K tomu všemu mu dívka občas „mluvila v hlavě“.
Pár dní nato [skoro spoiler] se Thomas stane prvním Placerem, který přežil noc v labyrintu [konec skoro spoileru]. A právě probouzející se dívka začne vykřikovat jeho jméno. Placeři se rozdělí na dva tábory, ty, kteří Toma považují za hrdinu a ty, kteří ho mají za zrádce a za špeha Tvůrců labyrintu.
Jak tohle dopadne?!

úterý 13. prosince 2016

Recenze: Sněží, sněží (reread)

Autor: Maureen Johnsonová, John Green, Lauren Myracleová
Žánr: pro dívky, romance
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 264
Obsah:
Zasněžený expres (M. Johnsonová): Je večer před Vánoci, Jubilee doma ve Virginii čeká až se její rodiče vrátí z každoroční honby za něčím do městečka Flobie a těší se až přijde ten správný čas a ona bude moct jít na večeři ke svému příteli Noahovi. No jo, ale co když se něco zvrtne? Najednou se v jejích dveřích objeví soused Sam (právník) a tvrdí, že se u obchodu Flobie opět strhla rvačka, takže policajti hodně lidí pozatýkali – včetně jejích rodičů. Zavolali proto Samovi, aby jim pomohl se z toho dostat a poprosili ho, aby odvezl Jubilee na vlak na Floridu k babičce a dědovi. Taky jí oznámí, že se žene největší sněhová bouře za hooodně dlouhou dobu. Jubilee je nadšená – rodiče zatkli, musí jet na Floridu, Štědrý večer stráví ve vlaku, no může to být horší?! Co takhle, kdyby třeba vlak kousek od Gracetownu najel do závěje a ona tam musela zůstat jen s pěkným klukem Jebem a bandou uječených roztleskávaček? Nakonec se rozhodne z vlaku vystoupit a zamíří do osvětlené budovy nedaleko, nejspíš Waffle House, ale sněží tak hustě, že si není jistá. Tam je teplo, světlo, jídlo, klid… Teda dokud tam nezamíří i roztleskávačky. Nakonec se nechá přemluvit nějakým klukem a jde k němu domů. Aby to odteď nebylo až tak růžové tak po cestě ještě spadnou do jezírka. Maminka toho kluka je ale moc hodná, takže u nich Jubilee nakonec stráví svátky.
Vánoční zázrak (J. Green): Tobin, JP a Vévoda sedí na gauči a dívají se na bondovky. Ono se nic moc jiného dělat nedá, když venku hustě sněží už několik hodin v kuse. Najednou Tobinovi zazvoní telefon, je to Keun, který pracuje ve Waffle House. Prý se tam právě objevila banda roztleskávaček, protože jejich vlak uvízl v závěji. Tobin, JP i Vévoda (i když z toho není nadšená) se okamžitě seberou a jedou tam. Ono to má totiž ještě háček, obsluhující ve Waffle house jsou momentálně 3 a dohodli se, že hosty tam může mít jen jeden, takže dovnitř pustí ty, kteří přijdou první. Takže ti tři neváhají ani minutu. Když už jsou jen asi kilometr a půl od místa, přestane auto poslouchat a nakonec skončí napůl zabořené v závěji, takže jim nezbývá nic jiného, než jít pěšky. K tomu je navíc dohoní hosté jiného z obsluhy. Vzniká z toho napínavá (pro čtenáře místy vtipná) honička. Kdo vyhraje?
Archanděl prasátek (L. Myracleová): Je den po Vánocích. Addie sedí na posteli, brečí a vzpomíná na ty krásné časy s Jebem. Proč musela být tak blbá?! Zanedlouho se u ní objeví Tegan a Dorrie, ze začátku ji utěšují, pak jí ale začnou vyčítat, že se vždy všechno točí jen kolem Addiiných problémů a ničeho jiného. Ještě než odejdou, oznámí jim Tegan radostnou novinu. Prasátko Gabriel, které dostala od Dorrie a Addie jako dárek, bude už zítra v městském zverimexu. Addie, která pracuje ve Starbucks naproti, se nabídne, že jí ho vyzvedne. Další den na to skutečně myslí a chce si hned ráno udělat pauzu, jenže praskne voda, takže se tam nakonec dostane až o dvě hodiny později. A prasátko už tam není. Co teď?
Připadaly vám některé postavy z jednoho příběhu podobné i v jiném? Správně.
Styl psaní:
Všechny příběhy jsou psány ich-formou v minulém čase, což mi vyhovuje. Co se týče jazyka, byl taky příjemný. Žádné formální výrazy, ale ani moc těch hovorových, prostě tak akorát.
Grafika:
Přebal je naprosto nádherný. Kombinace modré a třpytivých vloček je úžasná. Pod přebalem se mi kniha taky moc líbí. Uvnitř knížka není nijak přeplácaná, ale začátky kapitol jsou udělány moc pěkně, takže jako celek je vzhled na 1.
Jak jsem ke knize přišla?
Tohle je úplně první knížka, kterou jsem si kdy sama koupila. Bylo to loni před Vánoci, původně jsem tam šla pro úplně něco jiného. Tuhle knížku jsem vůbec nechtěla číst. Pak jsem ji ale zahlédla v regálu a řekla jsem si „proč ne?!“.
Názor:
Knížku jsem četla už podruhé a názor neměním. Zasněžený expres a Archanděl prasátek byly super, zajímavá zápletka, bavily mě. To bohužel nemůžu říct o Vánočním příběhu, který mi přišel nudný a zbytečně natahovaný. Jako celek ale knížku hodnotím pozitivně, hlavně se mi líbilo to geniální propojení jednotlivých příběhů. Jestli nad ní váháte, rozhodně se nebojte a pusťte se do ní!
Hodnocení: 8/10


Na závěr na vás mám ještě otázku. Přečtete si raději tuhle dlouhou recenzi, nebo spíš kratší (jako všechny ostatní na tomhle blogu)? Moc děkuji za názory!