sobota 31. prosince 2016

Recenze: Spáleniště: Zkouška

SPOILERY Z PRVNÍHO DÍLU!


Autor: James Dashner

Žánr: sci-fi, fantasy

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: YOLI

Počet stran: 340



Obsah:
Potom co Thomas a několik dalších Placerů uteče z labyrintu, jsou někým převezeni někam. Ti lidé jim dají jídlo, nové oblečení, všechno působí jako naprostá idylka, co by se tady tak mohlo pokazit?!
Na noc jsou kluci zavřeni do společné ložnice, Teresu ale odvedou jinam, což je pro Thomase celkem rána. 
Naši Placeři spolu před sebou mají jediný úkol: dostat se do dvou týdnů přes Spáleniště do bezpečného útočiště. Žádná pravidla neexistují, nikdo jim neřekl jak Spáleniště nebo bezpečné útočiště vypadá. Musí prostě jít.
Jedinou další informaci, kterou dostali bylo, že Spáleniště je slunečními erupcemi nejsežehnutější část světa. A rychle taky zjišťují, že je zde město plné raplů, tedy těch nakažených erupcí. Tato nemoc mění lidi ve zvířata, nechává je naprosto zešílet.
Placeři se navíc od ZLOSINu dozvídají, že jsou taky nakažení. Jsou jedinou nadějí lidstva na zastavení této nemoci. Mají ještě nějakou naději?

čtvrtek 29. prosince 2016

Knižní přírůstky #2: Vánoceee

Ahoj! Dnes vám přináším knižní přírůstky, které jsem našla pod stromečkem. A navíc tady bude taky knížka, kterou se mi podařilo ukořistit až včera, ale udělala mi skoro druhé vánoce, ale na tu si ještě počkejte.
Letos jsem musela být opravdu hodná, protože na mě pod stromečkem čekalo hned 6+1 knih.
Asi se ptáte proč +1 a ne 7. Je to jednoduché, není to knížka jako taková, ale deník.
A teď už ke knihám. Jako první jsem doma rozbalila nadílku od Knižíška a musím říct, že jsem se v tu chvíli skoro rozbrečela štěstím. Nečekala na mě totiž 1 knížka, ale hned 2!

neděle 25. prosince 2016

Knižní přírůstky #1: říjen, listopad, prosinec

Ahoj! Tak se vám po nějaké době zase hlásím. Omlouvám se, že teď celkem dlouho nevyšel článek, ale prostě nebyl čas, snad mi to odpustíte… Teď už k samotnému článku.
Za poslední 3 měsíce se mi podařilo nashromáždit pouze 3 knihy (nepočítám Vánoce, na ty vyjde samostatný článek).

sobota 17. prosince 2016

Recenze: Labyrint: Útěk



Autor: James Dashner

Žánr: sci-fi, fantasy

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: YOLI

Počet stran: 360




Obsah:
Když se Thomas probudí ve výtahu je velmi zmatený. Zjišťuje, že si nepamatuje víceméně nic, jen své jméno. Dostane se do místa, kde žije asi 60 chlapců a všichni používají některá slova, která v životě neslyšel, jako čón, flosák, plopák, guty…
Postupně se dozvídá, že se dostal do Placu, středu labyrintu, každý měsíc sem klec přiveze 1 chlapce. Ti původní jsou tam už 2 roky. Naučili se přežít, pěstují si ovoce a zeleninu, chovají zvířata… Vše jim trochu usnadňuje klec, která přiváží každý týden nové zásoby.
Kromě těchto běžných prací jsou mezi chlapci také běžci. Tedy ti, kteří každý den s otevřením bran vybíhají hledat cestu z labyrintu a vracejí se těsně před zavřením. Kdyby totiž zůstali venku přes noc, měli by nulovou šanci na přežití, protože by je dostali rmutové. Velké, ošklivé a neuvěřitelně nebezpečné potvory. Tito rmutové mají několik ostrých ramen, některé připomínají jehly, jiné obrovské kleště.
Den potom, co se Thomas dostane do Placu přiveze klec někoho dalšího. To je něco naprosto neobvyklého a hodně Placerů (=obyvatelů Placu), hlavně těch, které bodnul rmut, z této věci viní právě Toma. A pak přijde další rána, klec přiveze holku. Holka vypadá zpočátku mrtvě, ale pak se probere, vydá ze sebe prapodivný skřek, podá papírek s nápisem „Ona je poslední, úplně.“ a upadne do kómatu. Thomas se navíc nemohl zbavit pocitu, že je mu ta holka povědomá, jako by se znali předtím, než jim někdo vymazal paměť. K tomu všemu mu dívka občas „mluvila v hlavě“.
Pár dní nato [skoro spoiler] se Thomas stane prvním Placerem, který přežil noc v labyrintu [konec skoro spoileru]. A právě probouzející se dívka začne vykřikovat jeho jméno. Placeři se rozdělí na dva tábory, ty, kteří Toma považují za hrdinu a ty, kteří ho mají za zrádce a za špeha Tvůrců labyrintu.
Jak tohle dopadne?!

úterý 13. prosince 2016

Recenze: Sněží, sněží (reread)

Autor: Maureen Johnsonová, John Green, Lauren Myracleová
Žánr: pro dívky, romance
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 264
Obsah:
Zasněžený expres (M. Johnsonová): Je večer před Vánoci, Jubilee doma ve Virginii čeká až se její rodiče vrátí z každoroční honby za něčím do městečka Flobie a těší se až přijde ten správný čas a ona bude moct jít na večeři ke svému příteli Noahovi. No jo, ale co když se něco zvrtne? Najednou se v jejích dveřích objeví soused Sam (právník) a tvrdí, že se u obchodu Flobie opět strhla rvačka, takže policajti hodně lidí pozatýkali – včetně jejích rodičů. Zavolali proto Samovi, aby jim pomohl se z toho dostat a poprosili ho, aby odvezl Jubilee na vlak na Floridu k babičce a dědovi. Taky jí oznámí, že se žene největší sněhová bouře za hooodně dlouhou dobu. Jubilee je nadšená – rodiče zatkli, musí jet na Floridu, Štědrý večer stráví ve vlaku, no může to být horší?! Co takhle, kdyby třeba vlak kousek od Gracetownu najel do závěje a ona tam musela zůstat jen s pěkným klukem Jebem a bandou uječených roztleskávaček? Nakonec se rozhodne z vlaku vystoupit a zamíří do osvětlené budovy nedaleko, nejspíš Waffle House, ale sněží tak hustě, že si není jistá. Tam je teplo, světlo, jídlo, klid… Teda dokud tam nezamíří i roztleskávačky. Nakonec se nechá přemluvit nějakým klukem a jde k němu domů. Aby to odteď nebylo až tak růžové tak po cestě ještě spadnou do jezírka. Maminka toho kluka je ale moc hodná, takže u nich Jubilee nakonec stráví svátky.
Vánoční zázrak (J. Green): Tobin, JP a Vévoda sedí na gauči a dívají se na bondovky. Ono se nic moc jiného dělat nedá, když venku hustě sněží už několik hodin v kuse. Najednou Tobinovi zazvoní telefon, je to Keun, který pracuje ve Waffle House. Prý se tam právě objevila banda roztleskávaček, protože jejich vlak uvízl v závěji. Tobin, JP i Vévoda (i když z toho není nadšená) se okamžitě seberou a jedou tam. Ono to má totiž ještě háček, obsluhující ve Waffle house jsou momentálně 3 a dohodli se, že hosty tam může mít jen jeden, takže dovnitř pustí ty, kteří přijdou první. Takže ti tři neváhají ani minutu. Když už jsou jen asi kilometr a půl od místa, přestane auto poslouchat a nakonec skončí napůl zabořené v závěji, takže jim nezbývá nic jiného, než jít pěšky. K tomu je navíc dohoní hosté jiného z obsluhy. Vzniká z toho napínavá (pro čtenáře místy vtipná) honička. Kdo vyhraje?
Archanděl prasátek (L. Myracleová): Je den po Vánocích. Addie sedí na posteli, brečí a vzpomíná na ty krásné časy s Jebem. Proč musela být tak blbá?! Zanedlouho se u ní objeví Tegan a Dorrie, ze začátku ji utěšují, pak jí ale začnou vyčítat, že se vždy všechno točí jen kolem Addiiných problémů a ničeho jiného. Ještě než odejdou, oznámí jim Tegan radostnou novinu. Prasátko Gabriel, které dostala od Dorrie a Addie jako dárek, bude už zítra v městském zverimexu. Addie, která pracuje ve Starbucks naproti, se nabídne, že jí ho vyzvedne. Další den na to skutečně myslí a chce si hned ráno udělat pauzu, jenže praskne voda, takže se tam nakonec dostane až o dvě hodiny později. A prasátko už tam není. Co teď?
Připadaly vám některé postavy z jednoho příběhu podobné i v jiném? Správně.
Styl psaní:
Všechny příběhy jsou psány ich-formou v minulém čase, což mi vyhovuje. Co se týče jazyka, byl taky příjemný. Žádné formální výrazy, ale ani moc těch hovorových, prostě tak akorát.
Grafika:
Přebal je naprosto nádherný. Kombinace modré a třpytivých vloček je úžasná. Pod přebalem se mi kniha taky moc líbí. Uvnitř knížka není nijak přeplácaná, ale začátky kapitol jsou udělány moc pěkně, takže jako celek je vzhled na 1.
Jak jsem ke knize přišla?
Tohle je úplně první knížka, kterou jsem si kdy sama koupila. Bylo to loni před Vánoci, původně jsem tam šla pro úplně něco jiného. Tuhle knížku jsem vůbec nechtěla číst. Pak jsem ji ale zahlédla v regálu a řekla jsem si „proč ne?!“.
Názor:
Knížku jsem četla už podruhé a názor neměním. Zasněžený expres a Archanděl prasátek byly super, zajímavá zápletka, bavily mě. To bohužel nemůžu říct o Vánočním příběhu, který mi přišel nudný a zbytečně natahovaný. Jako celek ale knížku hodnotím pozitivně, hlavně se mi líbilo to geniální propojení jednotlivých příběhů. Jestli nad ní váháte, rozhodně se nebojte a pusťte se do ní!
Hodnocení: 8/10


Na závěr na vás mám ještě otázku. Přečtete si raději tuhle dlouhou recenzi, nebo spíš kratší (jako všechny ostatní na tomhle blogu)? Moc děkuji za názory!




čtvrtek 8. prosince 2016

Recenze: Vánoční zázrak




Autor: Jay Asher

Žánr: dívčí romány

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 243




Obsah:
Sierra bydlí s rodiči v Oregonu, kde jim patří rozlehlé lesy plné jehličnatých stromů. Každý rok od Dne Díkůvzdání do Božího Hodu tráví v Kalifornii v přívěsu na parkovišti.
Mají tady malý stánek s vánočními stromky. Na jednu stranu Sieře tento život vadí, vždy se musí na měsíc rozloučit se svými kamarádkami v Oregonu, Rachel a Elizabeth, ale na druhou stranu je to jediný měsíc v roce, kdy se může vidět s Heather, která žije v Kalifornii. 
Teď ale reálně hrozí, že je v Kalifornii naposledy, stánek už totiž nevynáší tolik a nepokryje všechny náklady. Je to ale rodinná tradice, založil ji Sieřin děda, její rodiče se na tomto parkovišti seznámili… 
A co když se k tomu připlete ještě i nádherný kluk s dolíčkem ve tváři? Je to první kluk, o kterém je Sierra ochotná uvažovat (i když si to nechce přiznat). Tenhle kluk, Caleb má ale v minulosti jeden hluboký šrám, říká se o něm, že chtěl svou sestru pobodat! ß Tady končí část, která je i v Rozečteno.  
Sierra si nechá tento příběh vysvětlit a rozhodne se odpustit. Jak sama říká, ona ani její rodiče ho tehdy neznali, takže by nebylo fér ho za to soudit. A jak už to tak bývá, zamilují se do sebe a trable jsou na světě.
Je těžké se s ním každý den vídat a vědět, že za pár dní ho tam nechá a sama už se nejspíš nikdy nevrátí. Ještě navíc když spolu často rozvážejí stromky do rodin, které si ho nemůžou dovolit. Jsou to naprosto dojemné okamžiky ještě podtrženy tím, že to Caleb všechno dělá ze své vůle a za své peníze.
Celý příběh je navíc proložený, občas vtipnými, starostmi mezi Heather a jejím přítelem Devonem. Vzkaz pro ty, co knížku čtou nebo budou číst: Dejte mu šanci! ;)
A nebyla by to správná knížka, kdyby tady nebyl i někdo, kdo chce hlavním postavám škodit. Tady se o to skvěle stará pomocník u stromků, Andrew, který se nebojí ani pomluvit Caleba před Sieřinými rodiči. A to samozřejmě jen ze žárlivosti, protože ho Sierra rok před tím odmítla. Pak je tady taky rodina Calebova dřívějšího kamaráda Jeremiaha, který se s ním musel přestat bavit, protože byl u onoho nešťastného incidentu. Sám Jeremiah to časem pochopil, jeho rodina ale ne.

Můj názor:
Příjemný vánoční příběh plný správné vánoční naivity a zasazený do nádherného prostředí.
Život Sierry mě zaujal, přece jenom není to úplně obvyklé a stejně tak se mi líbil Calebův nápad, jako bych sama cítila jejich radost. Andrew pro mě byl už od začátku slizoun a to se bohužel nezměnilo… Naopak z roztomilého paka Devona se vyklubal úžasný člověk.
Co mi v knížce celkem vadilo byly chyby. Nechci být nějaký rýpal nebo tak, vím, že to musí být těžké a sama taky nejsem bezchybná, ale tady jich bylo opravdu dost, což by přece jen v knížce asi nemělo.
Co se týče grafické stránky tak ta je naprosto úžasná a skvěle se k vánocům hodí.
Celkově knížku rozhodně doporučuji, na navození vánoční atmosféry je to rozhodně dobrá volba. A ještě drobný detail, i když vím, že je to náhoda, tak v knížce je 24 kapitol.


Hodnocení: 8,5/10

Rozečteno #2: Vánoční zázrak


Autor: Jay Asher
Rozečteno od: 4.12.
Jsem na straně: 125/243
Obsah (po místo, u kterého teď jsem):
Sierra bydlí s rodiči v Oregonu, kde jim patří rozlehlé lesy plné jehličnatých stromů. Každý rok od Dne Díkůvzdání do Božího Hodu tráví v Kalifornii v přívěsu na parkovišti.
Mají tady malý stánek s vánočními stromky. Na jednu stranu Sieře tento život vadí, vždy se musí na měsíc rozloučit se svými kamarádkami v Oregonu, Rachel a Elizabeth, ale na druhou stranu je to jediný měsíc v roce, kdy se může vidět s Heather, která žije v Kalifornii.
Teď ale reálně hrozí, že je v Kalifornii naposledy, stánek už totiž nevynáší tolik a nepokryje všechny náklady. Je to ale rodinná tradice, založil ji Sieřin děda, její rodiče se na tomto parkovišti seznámili…
A co když se k tomu připlete ještě i nádherný kluk s dolíčkem ve tváři? Je to první kluk, o kterém je Sierra ochotná uvažovat (i když si to nechce přiznat). Tenhle kluk má ale v minulosti jeden hluboký šrám, říká se o něm, že chtěl svou sestru pobodat! Ale co když místní obyvatelé všechno jen zveličují? A záleží na tom vůbec, když Sierra za pár dní minimálně na rok odjede?
Mé pocity:
Když jsem si pro tuhle knížku byla, dost nemile mě zaskočilo, že byla mezi dětskou beletrií. Chvíli jsem proto váhala, jestli ji tam nenechat, ale zvědavost zvítězila a jsem za to ráda!
Na první pohled mě upoutala obálka a celkově grafická stránka knihy, která je opravdu nádherná. 
Ne, že by šlo o nějaký literární skvost, ale je to takový ten příjemný vánoční příběh, který navodí vánoční náladu a vykouzlí úsměv na rtech.
Tak nějak si myslím, že vím jak to skončí, ale třeba mě knížka ještě překvapí. Každopádně se na to těším!


Prozatímní hodnocení: 8/10

středa 7. prosince 2016

Recenze: Kytice


Autor: Karel Jaromír Erben

Žánr: sbírka balad

Rok vydání: 1938

Nakladatelství: Umnia

Počet stran: 160

Obsah:
13 balad zaměřených na 3 typy lásky - mateřskou (nejčastější), mileneckou a lásku k národu (Mateřídouška a Věštkyně). Všechny jsou prošpikovány skrytými významy, pověrami, pověstmi, metaforami... 
Hodně z balad se zabývá porušením mateřské povinnosti, ať už Poklad, kde je přednější zlato, nebo třeba Polednice, kdy matka řekne něco, co tak nemyslí. Téměř v každé baladě se taky setkáváme s nepřiměřeným trestem (matka volá Polednici - udušení dítěte, matka neposlechne vodníka a nevrátí se včas - smrt dítěte). 
U Zlatého kolovratu je taky zřejmá inspirace pohádkou (údajně Boženy Němcové). Typickými rysy pohádky jsou tady například kouzelné předměty (kolovrat, kužel, přeslice, živá voda) nebo šťastný konec, což nebývá v Erbenových baladách zvykem.

Ukázka:
"U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo...." - Polednice

"Zemřela matka, do hrobu dánasiroty po ní zůstaly.I přicházely každičkého ránaa matičku svou hledaly...." - Mateřídouška

Můj názor:
Knížka mě velmi mile překvapila, bála jsem se, že se do ní nebudu schopná začíst, ale stal se pravý opak. Jakmile jsem se do nějaké balady pustila, vtáhla mě do děje a já tak knížku přečetla včetně zápisků za týden.
Popis míst uměl dobře navodit strašidelnou atmosféru a popis jednotlivých postav ji ještě podtrhl. Navíc tím, že sloky mají často refrény, se množství informací o dost snížilo a nebyl pro mě problém si všechno zapamatovat.

Hodnocení: 7/10

neděle 4. prosince 2016

Recenze: Divergence


Autor: Veronica Roth

Žánr: sci-fi

Rok vydání: 2011

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 341




Obsah:
Beatrice je 16-ti letá dívka z Odevzdanosti, frakce, která hlásá nesobeckost a cokoli, co by mohlo způsobit, že se ohlížíte na sebe je považováno za špatné. Proto lidé z Odevzdanosti nosí všichni stejné šedé, nevýrazné oblečení a vlasy v drdolu. Jejich životním posláním je pomáhat druhým - jakékoli koníčky jsou vyloučeny.
Kromě Odevzdanosti jsou v zemi další 4 frakce - Mírumilovní (mír za každou cenu), Sečtělí (věčně v knihách - moudrost je nejdůležitější), Neohrožení (odvaha, odvaha, odvaha) a Upřímní (říkat pravdu pod jakýmkoli rizikem).
V 16-ti má před sebou Beatrice, i její bratr Caleb, zkoušku, která určí, do které frakce se nejvíce hodí a následně důležité rozhodnutí. Musí si totiž vybrat frakci, která se pro ně stane domovem do konce života. Buď zůstanou ve své, Odevzdanosti, s rodinou, nebo přejdou do jiné a s rodinou už se (nejspíše) mockrát neuvidí.
Když plní svou zkoušku Beatrice, sdělí jí zkoušející, že je Divergentní, tedy, že má předpoklady k více než jedné frakci. To je velmi neobvyklé.
Při výběru se po dlouhém rozhodování přidá k Neohroženým. Nikoho nepřekvapí, že přestoupila, nesobeckost nikdy nebyla její silná stránka. O to více ale všechny zaskočí Caleb, který byl vždy přesným opakem své sestry, když se rozhodne pro Sečtělé.
Beatrice první zkoušku u Neohrožených, nastoupit a vystoupit z jedoucího vlaku, zvládne a stejně tak i skok z vysoké budovy do neznáma. Po tomto skoku jí je nabídnuta změna jména, všem se proto představí jako Tris.
Jak později zjistí, do Neohroženosti se dostane jen část z uchazečů, ze zbytku budou odpadlíci, tedy lidé, kteří nezvládli adaptaci do nové frakce. O tom, kdo zůstane a kdo odejde rozhodnou 3 zkoušky, které mají za cíl prověřit psychickou i fyzickou stránku jedince. Během 2. zkoušky,  kdy je uchazečům simulován jejich strach, Tris všechny ohromně překvapí. Jejího učitele to vyděsí k smrti, je to jasné, je Divergentní! Ale co to znamená? A proč by se o tom nemělo dovědět vedení?!

Ukázka:
„Jsi má dcera. Frakce nejsou podstatné.“ Zavrtí hlavou. „Podívej, kam nás dostaly. Lidstvo nikdy nedokáže sekat dobrotu příliš dlouho. Zlo si vždy najde cestu zpátky.“ (strana 307)


Můj názor:
Knížka se mi líbila a Tris jsem v mnoha chvílích obdivovala. Nevím, jestli bych zvládla být tak svéhlavá pod pohrůžkou smrti… Ale musím říct, že se mi četla dost pomalu a občas mi přišlo, že je to zbytečně natahované a konec byl naopak trochu ošizený. Myslím si, že by vůbec neuškodilo, kdyby knížka začala gradovat o pár stránek dříve. Na druhou stranu jsem se u ní skoro rozbrečela, což o něčem svědčí…
Prostě se ve mně bijí 2 názory. Je to super knížka a chápu proč kolem ní bylo takové haló, ale určité pasáže byly zbytečně dlouhé…

Hodnocení: 7/10
Profil knihy na ČBDB.cz


pátek 2. prosince 2016

3 online adventní kalendáře, které stojí za to!

Doufám, že nejsem jediná, která je posedlá adventními kalendáři, ráda je vyrábím, vyjídám... V dnešní době už samozřejmě nemusíme mít pouze tyto klasické (i když otevírání okýnek, která skrývají čokoládu se nic nevyrovná), ale můžeme je "otevírat" taky s pomocí internetu. Rozhodla jsem se vám dát tip na 3 adventní kalendáře, které jsem letos objevila a momentálně sleduji. 2 budou knižní, 3. bude hodně dětský a neknižní, ale snad mi to odpustíte.

1. CooBoo kalendář
Věřím, že tenhle většina knihomolů zná, ale stejně jsem se rozhodla ho zmínit. CooBoo každý den odkryje 1 knížku (včera - Královna stínů, dnes - Dám ti Slunce) a našim cílem je darovat tuto knihu komukoli - kamarádovi, mamce, babičce... Jediným háčkem je, že důvod darování musí být co nejoriginálnější. CooBoo pak každý den vybere nejlepší důvod a danému člověku knížku opravdu daruje. Kalendář najdete zde.

2. Za listem list
Tento adventní kalendář funguje pouze na facebooku (nebo se mi ho aspoň nepodařilo na jejich blogu najít) a jde o to, že nám jeho autorky každý den dají tip na jednu vánoční knížku, takže pokud ještě nevíte co o vánocích číst, určitě se mrkněte tady!

3. Adventní kalendář Déčka
Dnešní hra
Všichni určitě znáte, nebo jste aspoň zaslechli o televizi Déčko, která je určená hlavně dětem. A ani oni nezůstali pozadu. Jejich adventní kalendář funguje už od roku 2012 (každý rok je jiný) a já ho pravidelně už 4. rok otevírám. Prosím, nemyslete si o mně, že jsem psychicky nemocná, ale některé dny jsou tam fakt zajímavé věci! :D Například různé pohádky, třeba moje oblíbená - Micimutr, nebo hry jako pečení cukroví, u které zapomenete na veškerý stres a vrátíte se do školky. Ten letošní je tady.

A co vy? Máte taky nějaký oblíbený? Klidně mi nechte odkaz v komentářích, moc ráda se podívám :)

čtvrtek 1. prosince 2016

Přečteno #1: Listopad 2016

Listopad se nám přehoupl do prosince a máme tady historicky 1. přečteno majdina světa! Tenhle typ článků je podle mě naprostá klasika, takže ani na mém blogu nesmí chybět. Teď už k samotnému článku!

Jestli dobře počítám, přečetla jsem za tento měsíc 5 knížek, což hodnotím jako lehce nadprůměrné. Celkem jsem tak přečetla, i s momentálně rozečtenou knížkou, 1716 stránek. (Fíha, nikdy mě nenapadlo to spočítat, ale líbí se mi to! 😂)

Nejdříve jsem hned na začátku měsíce přerušila svůj čtecí maraton Harryho Pottera a pustila se do povinné četby - Povídek od Edgara Allana Poa. Tato četba mě velmi mile překvapila a pokud nevíte, co si napsat k maturitě, tohoto se rozhodně nebojte. Hororové povídky vměstnány do starých domů, oceánu, na pusté ostrovy... Většinou celkem napínavé a čtivé příběhy, které dokázaly vtáhnout do děje. Více si můžete přečíst v mé recenzi.
Pak jsem se s radostí vrátila k Harrymu, konkrétně k sedmému dílu - Harry Potter a relikvie smrti. Tuto knihu samozřejmě není třeba nijak představovat, ale tak ve zkratce... Harry do sedmého ročníku v Bradavicích vůbec nenastoupí, místo toho odjede hledat viteály a na závěr svede velkolepou bitvu o Bradavice. Harry je pro mě taková srdcovka, takže dočítání tohohle dílu pro mě bylo trošku smutné, protože mě čekalo už jen Prokleté dítě a pak. Konec...
Moje "tour de Harry" dosáhla svého vrcholu a já, v den, kdy jsem dočetla sedmičku, zvládla hned i osmičku - Harry Potter a prokleté dítě. Ta se odehrává o 20 let později a máme možnost sledovat děti slavných rodičů, kteří se rozhodnou změnit minulost, to ale musí ovlivnit i přítomnost - jak? Moje recenze.
Potom jsem měla pár dní takové to období "Na to-read listu mám knížek do halleluja, ale nemám co číst...", nakonec to vyhrála povinnost a pustila jsem se do další knížky z povinné četby - Kytice. Přiznám se, že jsem se hodně bála, že se mi bude číst špatně. I proto jsem se do ní pustila s velkým předstihem. O to více jsem byla překvapená, že jsem zvládla polovinu (včetně poznámek) za víkend. Nakonec jsem ji dočetla ke konci týdne a musím říct, že pro mě byla ještě větší překvapení než Poe! 13 balad zaměřených převážně na porušení mateřské povinnosti, ale i na mileneckou lásku nebo lásku k národu nabízely určitou dávku napětí i zamyšlení. Recenzi si budete moci přečíst v nejbližších dnech.
No a nakonec na mě čekalo velmi milé překvapení v podobě knížky Harry Potter - filmová kouzla. Ta byla naprosto úžasná, skvělá, nejlepší! Různé zážitky z natáčení, detaily při tvoření rekvizit, všechno, co by měl správný potterhead vědět na jednom místě. Recenzi, ve které nešetřím chválou najdete zde.
No a na závěr jsem rozečetla knížku Divergence, u které jsem zkusila nový typ článku - Rozečteno. Se svým názorem popsaným v článku pořád souhlasím a jsem taky ráda, že jsem ji nečetla v době její největší slávy, protože se bojím, že v té době bych tak kladný postoj neměla. Momentálně jsem za půlkou, takže recenze by se zde mohla objevit během příštího týdne.

A co vy a váš listopad? 🙂

úterý 29. listopadu 2016

Povinná četba: Věštkyně (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



VĚŠTKYNĚ
Věštkyně promlouvá k národu o Libuši, Přemyslu Oráči, Karlu IV. (celkem 6 úryvků z českých pověstí)

Láska:
vlastenecká

Víra v budoucnost národa

Povinná četba: Vodník (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



VODNÍK
Matka měla v noci zlý sen. V pátek ráno proto prosí dceru, aby nechodila k jezeru. Ta neposlechne a ve chvíli, kdy ponoří první šáteček praskne lávka, na které stála a po dceři nezbude ani památka.
"A na topole podle skal zelený mužík zatleskal."
Vodníkovo sídlo je velké a přepychové. Dívka chová na klíně dítě, ale velmi se jí stýská, radši by byla v hrobě než uvězněna v jezeře. Znovu zkusí štěstí a požádá vodníka, aby ji pustil na chvilku k matce. Nejprve se zdráhá, ale nakonec povolí, ale musí se vrátit do večera.
Večer ji vodník volá, šla by, ale matka ji přemluví. O půlnoci ji volá znovu, i tentokrát ji matka přemluví. Ráno ji volá potřetí, matka ji nepustí. Chvíli nato se pod dveřmi objeví rudá skvrna - před dveřmi leží tělíčko a kousek vedle hlavička.

Láska:
mateřská

Pověry:
pátek - nešťastný den
zlý sen - neštěstí 

Povinná četba: Záhořovo lože (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



ZÁHOŘOVO LOŽE
Světem putuje poutník, potká loupežníka Záhoře, který takové poutníky zabíjí. S tímto se ale dohodne, že ho nechá žít pod podmínkou, že mu z pekla přinese Záhořův úpis. Poutník přemůže Satana znamením kříže, ten přinutí ďábla, aby mu úpis dal. Ďábel se dlouho zdráhá, ale nakonec, pod pohrůžkou Záhořova lože úpis psaný krví odevzdá.
Když Záhoř zjistí, jaká muka ho v pekle čekají začne svých činů litovat a úpěnlivě se modlí k Bohu o odpuštění. Poutník vedle něj zasadí jabloňový proutek. Záhoř dále setrvává v modlení.
Po devadesáti letech se poutník, nyní již starý biskup, vrátí a najde velkou jabloň a pod ní stále se modlícího Záhoře. Přinese mu pokoj a Záhoř umírá a změní se v prach. Poutník také umírá a k nebi se radostně vznáší jen 2 bílé holubice.

Povinná četba: Zlatý kolovrat (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!



ZLATÝ KOLOVRAT
Mladý pán zabloudil a dojel až k nějaké chalupě. Zaklepe a poprosí o vodu, dívka mu ji dá a dál pokračuje v předení. Pán se do ní okamžitě zamiluje a chce poprosit její matku o svolení k sňatku, ta je ale pryč, proto se o několik dní později znovu ukáže. Představí se matce (je to král) a slíbí jí cokoli za ruku její nevlastní dcery, matka mu místo nevlastní nabízí vlastní, tu král odmítne a přikáže, ať se matka s nevlastní dcerou další den dostaví na hrad.
Další den ráno matka nevlastní dceru Doru (jméno až v této části) budí a žene na hrad. Dora se diví proč matka bere nůž a sestra sekeru. Nožem vypíchnou oči hadu a sekerou useknou hnáty zvěři. V lese jí sdělí, že to ona je had, to ona je zvěř. Oči a hnáty vzaly s sebou a šly k hradu.
Král je přivítal, zradu nepoznal a byla svatba, 7 dní se hodovalo, 8. den musí odjet do bitvy, nechá manželku, aby předla.
Tělo mezitím našel stařeček a zanesl je do jeskyně. Poslal syna, aby prodal zlatý kolovrat, má za něj ale chtít jedině nohy. Syn seděl před hradem a čekal, matka nakonec opravdu vylezla a za nohy kolovrátek dostala. Stařeček je přidělal, jako by nikdy nechyběly a poslal syna prodat zlatou přeslici za ruce. Po chvilce se zase objevila matka a ruce mu dala, stařeček je přidělal a poslal syna se zlatým kuželem, aby získal oči. Matka ani tentokrát nezklamala a oči mu dala. Stařeček je zase bez problémů přidělal.
Za 3 týdny se král vrátil z boje, manželka se mu okamžitě chlubila s nákupem. Poprosil ji, aby mu upředla zlatou nit. Jakmile kolovrátek roztočila, spustil:
"Vrrr - zlou to předeš nit! Přišla jsi krále ošidit:nevlastní sestru jsi zabila,údův a očí ji zbavila - vrrr - zlá to nit!"
 Král si toho všiml a nechal ji příst znovu. Kolovrátek opět spustil podobnou. Král ji proto nechal začít ještě jednou a kolovrátek opět "vrčel" podobně.
Král se okamžitě sebral a jel do lesa a svou Dorničku hledal. Byla svatba a 3 týdny se hodovalo. Matce a její dceři byly vypíchnuty oči a useknuty hnáty. Kolovrat už nikdy nikdo neviděl ani neslyšel.

Téma:
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.