Autor: Veronica Roth
Žánr: sci-fi
Rok vydání: 2011
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 341
Obsah:
Beatrice je 16-ti letá dívka z
Odevzdanosti, frakce, která hlásá nesobeckost a cokoli, co by mohlo způsobit,
že se ohlížíte na sebe je považováno za špatné. Proto lidé z Odevzdanosti nosí
všichni stejné šedé, nevýrazné oblečení a vlasy v drdolu. Jejich životním
posláním je pomáhat druhým - jakékoli koníčky jsou vyloučeny.
Kromě Odevzdanosti jsou v zemi další 4
frakce - Mírumilovní (mír za každou cenu), Sečtělí (věčně v knihách - moudrost
je nejdůležitější), Neohrožení (odvaha, odvaha, odvaha) a Upřímní (říkat pravdu
pod jakýmkoli rizikem).
V 16-ti má před sebou Beatrice, i její
bratr Caleb, zkoušku, která určí, do které frakce se nejvíce hodí a následně
důležité rozhodnutí. Musí si totiž vybrat frakci, která se pro ně stane domovem
do konce života. Buď zůstanou ve své, Odevzdanosti, s rodinou, nebo přejdou do
jiné a s rodinou už se (nejspíše) mockrát neuvidí.
Když plní svou zkoušku Beatrice, sdělí jí
zkoušející, že je Divergentní, tedy, že má předpoklady k více než jedné frakci.
To je velmi neobvyklé.
Při výběru se po dlouhém rozhodování přidá
k Neohroženým. Nikoho nepřekvapí, že přestoupila, nesobeckost nikdy nebyla její
silná stránka. O to více ale všechny zaskočí Caleb, který byl vždy přesným
opakem své sestry, když se rozhodne pro Sečtělé.
Beatrice první zkoušku u Neohrožených, nastoupit
a vystoupit z jedoucího vlaku, zvládne a stejně tak i skok z vysoké budovy do
neznáma. Po tomto skoku jí je nabídnuta změna jména, všem se proto představí
jako Tris.
Jak později zjistí, do Neohroženosti se
dostane jen část z uchazečů, ze zbytku budou odpadlíci, tedy lidé, kteří
nezvládli adaptaci do nové frakce. O tom, kdo zůstane a kdo odejde rozhodnou 3
zkoušky, které mají za cíl prověřit psychickou i fyzickou stránku jedince.
Během 2. zkoušky, kdy je uchazečům
simulován jejich strach, Tris všechny ohromně překvapí. Jejího učitele to
vyděsí k smrti, je to jasné, je Divergentní! Ale co to znamená? A proč by
se o tom nemělo dovědět vedení?!
Ukázka:
„Jsi má dcera. Frakce nejsou podstatné.“ Zavrtí hlavou. „Podívej, kam nás dostaly. Lidstvo nikdy nedokáže sekat dobrotu příliš dlouho. Zlo si vždy najde cestu zpátky.“ (strana 307)
Můj názor:
Knížka
se mi líbila a Tris jsem v mnoha chvílích obdivovala. Nevím, jestli bych
zvládla být tak svéhlavá pod pohrůžkou smrti… Ale musím říct, že se mi četla
dost pomalu a občas mi přišlo, že je to zbytečně natahované a konec byl naopak
trochu ošizený. Myslím si, že by vůbec neuškodilo, kdyby knížka začala gradovat
o pár stránek dříve. Na druhou stranu jsem se u ní skoro rozbrečela, což o
něčem svědčí…
Prostě
se ve mně bijí 2 názory. Je to super knížka a chápu proč kolem ní bylo takové
haló, ale určité pasáže byly zbytečně dlouhé…
Žádné komentáře:
Okomentovat
Každý komentář mi dělá obrovskou radost a moc za všechny děkuji! :)