pátek 4. listopadu 2016

Povinná četba: Podlouhlá bedna - Edgar Allan Poe

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!



PODLOUHLÁ BEDNA (ich-forma, jméno hlavního hrdiny není uvedeno)


Před několika lety si muž zamluvil místo na poštovní lodi Independence (kapitán Hardy), která měla vyrazit z Charlestonu do New Yorku 15.6. Muž zjistil, že má jet taky jeho přítel, malíř Kornel Wyatt (studovali spolu, W - nedůtklivý, nadšený, vřele upřímný), nešlo mu ale do hlavy, že si pro sebe, manželku a 2 sestry zamluvil 3 kajuty (1 kajuta=2 lůžka). Když 14. nastoupil na loď, těšil se, že se potká s manželkou svého přítele, kterou dosud neviděl, jen slyšel, že je velmi půvabná. Dostal ale pouze vzkaz, že se paní Wyattová omlouvá, ale není jí dobře, takže přijde až další den. Loď nakonec kvůli "jistým nepředvídatelným okolnostem" vyjela až o týden později. Manželka pana Wyatta byla pro muže jistým zklamáním, byla velmi nehezká a ,jak se později ukázalo, taky nevzdělaná a vulgární. Lidé na lodi se jí smáli. Ještě před vyplutím byla do kajuty pana Wyatta umístěna velká podlouhlá bedna (6x2,5 stop) určená pro Adelaide Curtisovou (jeho tchýni). Pan Wyatt a jeho sestry byli velice nerudní, jeho manželka byla naopak hovorná, bylo jasné, že ona jeho miluje, ale on ji ne. Jednou potkal muž pana Wyatta mimo svou kajutu, umínil si, že zjistí, co vlastně v bedně má (měl totiž podezření, že je tam jeden obraz, o který se kdysi s někým přel). Trochu ho poškádlil, nato pan Wyatt zrudl, oči jako by mu chtěly vypadnout z důlků; hned nato zbledl, pak se hlasitě rozesmál a 10 minut se upřímně svíjel v záchvatu smíchu a nakonec, úplně zničehonic, omdlel. Během plavby muž 2 noci (ne po sobě) nespal a protože bylo vedro, měl otevřené dveře, kterými viděl přímo na dveře Wyattových kajut. Mohl tak vidět, jak obě noci paní Wyattová vychází ze společné kajuty, míří do 3. (prázdné) a zpátky se vrací až za svítání na znamení pana Wyatta. Když byla pryč, šlo ze společné kajuty slyšet jak pan Wyatt otevírá víko, pak tiše vzdychá a vzlyká (to si muž vysvětloval tak, že pan Wyatt obdivuje mistrovské umění, které podle něj bedna skrývá) a před rozedněním dává víko zase zpátky, pak zašel, už oblečený, pro svou manželku.

9. den začal zuřit uragán. 3 lidi byli smeteni do moře, o něco později loď ztroskotala. Posádka a většina cestujících se ve velkém člunu dostali do zátoky Ocracoke. Kapitán a 14 cestujících (včetně všech Wyattových, muže a jeho sluhy) vlezlo do menšího člunu. Sotva vyjeli začal pan Wyatt prosit kapitána, aby se vrátili pro bednu. Když to kapitán zamítl, pan Wyatt neváhal a skočil do vody. O chvíli později se vynořil, připoutal se k bedně a skočil. Okamžitě klesl, ale podle kapitána se vynoří hned jak se rozpustí sůl. To muže překvapilo - sůl?! Zbytek člunu se dostal až k ostrovu Roanoke.

Po měsíci muž náhodou narazil na Hardyho. Okamžitě se řeč stočila na pana Wyatta a jeho bednu. Hardy mu řekl, že si původně opravdu zamluvil místo pro sebe, manželku, 2 sestry a služebnou. Manželka prý byla opravdu taková, jak se říkalo, ale 14.6. zemřela a pan Wyatt chtěl dopravit tělo k matce. A služebná proto hrála paní Wyattovou (předem si ověřili, že ji na lodi nikdo neznal).

čtvrtek 3. listopadu 2016

Recenze: Pan Kaplan má stále třídu rád



Autor: Leo Rosten

Žánr: povídka

Rok vydání: 1995

Nakladatelství: Lidové noviny

Počet stran: 338




Obsah:

Pan Kaplan je evropský přistěhovalec v New Yorku, který chodí do večerní školy, aby se naučil anglicky (v české verzi česky). Každou chvíli překvapí novými zkomoleninami. Ve škole je pestrá směsice národností, polská, německá, ruská, italská... To je častou příčinou rozepří. Pan Kaplan je velmi svérázný člověk, který se nebojí říct, co si myslí a v kombinaci s jeho češtinou to často vytváří opravdu vtipné situace.



Co si myslím já?

Tahle knížka rozhodně není žádným silným literárním zážitkem. Sama jsem si ale opravdu zamilovala pan Kaplana, děj knížky už jsem nemilovala tolik, ale i tak ho hodnotím pozitivně. Je mi líto, že má tato knížka v Česku tak špatné ohlasy. Neříkám, že je bůhvíjak skvělá, ale když ji člověk bere jako knížku, nad kterou se má pobavit, která má poukázat na to, jak to mají cizinci u nás těžké tak mi přijde naprosto ideální. Časté slovní hříčky člověka donutí pozastavit se nad nimi. Většina by podle mě ani jen tak někoho nikdy nenapadla. Taky bych chtěla zmínit překladatele Antonína Přidala, který to má na svědomí. Muselo to být opravdu těžké najít anglickým slovním hříčkám české ekvivalenty, ale myslím si, že to zvládl naprosto bravurně.



Hodnocení: 5,5/10



Povinná četba: Pád do Malströmu - Edgar Allan Poe

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!



Pád do Malströmu (ich-forma)



Muž vypráví o tom, jak ho před třemi lety vcucnul vír. Se svými dvěma bratry jezdili rybařit k ostrovům, kde jsou silné vichřice a vodní víry na denním pořádku. Jezdili tam více než 6 let a dokázali proto přesně odhadnout kdy a jak silný Malström (někde Maelström) bude. 10.7. se proto stejně jako obvykle vydali k ostrovům. Od 14:00, kdy k nim dojeli až do 19:00, kdy se chystali odjet vál jen mírný větřík, pak ale začal vát silný od Helseggenu a najednou se udělalo úplné bezvětří. Minutu nato už začala zuřit obrovská bouře. Mladšího bratra s sebou strhl hlavní stěžeň. Zbylí dva se dostali do víru. Oba se začali smiřovat s blízkou smrtí. Ten, který příběh vypráví pozoroval rotující předměty. Zjistil, že větší těleso klesá rychleji, že kulaté předměty klesají rychleji, a že naopak válcovité předměty klesají pomaleji než předměty jiného tvaru. Přivázal se proto k sudu v lodi a vrhl se do moře. Hodinu nato už viděl, jak loď nadobro mizí pod hladinou. Našla ho rybářská loď, na které byli jeho kamarádi, ti ho ale nepoznali, protože mu zbělely vlasy a změnil se mu výraz v obličeji. Vír Malström se objevuje v Norsku v lofotském kraji.




středa 2. listopadu 2016

Povinná četba: Zrádné srdce - Edgar Allan Poe

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!



ZRÁDNÉ SRDCE (ich-forma, jméno hrdiny není uvedeno)



Hrdinu dráždilo modré supí oko starce, když se na hrdinu upřelo tuhla mu krev v žilách. Chtěl ho proto zabít a zbavit se tak oka. Týden před vraždou k němu každý den o půlnoci chodil, nejdříve pomalu otevřel dveře, strčil tam svítilnu, pak hlavu a svítilnu otevřel tak, aby paprsek ozářil oko. To bylo ale vždy zavřené. Každé ráno si s ním pak povídal a ptal se jaká byla noc. Osmou noc, když zase otevíral dveře ("minutová ručička se hýbe rychleji než moje ruka"), se zachechtal svému důvtipu. Stařec to asi zaslechl, protože se pohnul. Když se potom hrdina chystal otevřít svítilnu sklouzl mu po ní prst a stařec se posadil. Hodinu seděl na svém lůžku a vydal ze sebe jediný smrtelný sten. Smrt mu dala tušit, že v místnosti není sám, hrdina se odhodlal a rozsvítil malinko svítilnu. Paprsek dopadl na supí oko, to bylo otevřené. Protože měl hrdina zbystřené smysly, slyšel tlukot starcova srdce (přirovnával ho k hodinkám zabalených do bavlnky), ten pořád zrychloval a sílil a to hrdinu dráždilo. A pak najednou starcova hodina udeřila, hrdina zařval, otevřel svítilnu dokořán, skočil do místnosti, strhl starce na zem a převrátil na něj postel. Tlukot pomalu ustával až se úplně zastavil. Hrdina tělo rozsekal, odřízl mu hlavu, ruce i nohy. Vytrhal z podlahy 3 prkna, všechno tam uložil a prkna vrátil zpátky. Nemusel nic omývat, protože všechna krev ze sekání stekla do džberu. Když ve 4 ráno skončil, někdo bušil na dveře. S lehkým srdcem šel otevřít. Byli to 3 komisaři. Soused prý slyšel výkřik tak jeli prohledat dům. Hrdina jim řekl, že je stařec na venkově, provedl je po domě a ve starcově pokoji všechny usadil, sám si dal křeslo přímo nad mrtvolu. Komisaři byli spokojeni, všichni si povídali, ale pak začal hrdina blednout, rozbolela ho hlava a začalo mu zvonit v uších. Chtěl, aby komisaři odešli. Zvonění sílilo a hrdina si uvědomil, že to není v jeho uších. Znělo jako hodinky zabalené do bavlnky. Začal zvedat hlas, dupat po místnosti, ale zvonění stále sílilo. Nejdříve si myslel, že to komisaři neslyší, pak si ale řekl, že se jen posmívají jeho šílenství. Nakonec už to nevydržel a ke všemu se přiznal. Celý příběh navíc provází hrdinovo neustálé obhajování, že není šílenec.




Povinná četba: Skokan - Edgar Allan Poe

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!



SKOKAN (er-forma)


Král miloval žertování jako nikdo jiný. Byl mohutný, tělnatý a tlustý, stejně jako jeho 7 ministrů. Těm všem se více líbilo, když někdo někomu něco udělal než řekl. Měl svého šaška, Skokana, který byl trpaslík a mrzák - pro krále 3v1. Skokan se mu říkalo proto, že kvůli svému hendikepu nechodil, ale dělal něco mezi plazením a skákáním. Pocházel z barbarské země, ze které byl spolu s trpaslicí Tripettou unesen a poslán králi jako dar. Tripetta byla skvělá tanečnice a, vlivem osudu, byla se Skokanem velká kamarádka a protože byla na rozdíl od něj oblíbená, nebála se využít toho v jeho prospěch. Jednou král pořádal maškarní ples a on ani ministři nevěděli za co jít. Zavolali si proto Skokana a Tripettu, aby jim pomohli. Když se k ničemu neměli donutil král Skokana vypít sklenici vína, protože věděl, že je po něm zuřivý (u toho se král náramně bavil). Když ho pořád nic nenapadalo nutil ho pít další, ale Tripetta se ho zastala. Král ji za to odmrštil a chrstl jí pohár do obličeje. A vtom to Skokana napadlo. Vylíčil svůj nápad králi, tedy, že budou hrát "Osm spoutaných orangutanů" - navlékl je do úzkých trikotů, potřel dehtem a na ten nanesl len. Pak je všechny omotal řetězem a ten ještě přetáhl uprostřed. O půlnoci vešli král a ministři do sálu, okamžitě propukla panika a zmatek, přesně jak Skokan sliboval. Uprostřed sálu běžně visel lustr, ten večer ho ale Skokan nechal sundat. V nastalém zmatku si nikdo nevšiml, že se dolů snáší řetěz s hákem. Když byl dost nízko, Skokan na hák pověsil střed "orangutanů". Řetěz se zvedl a všech osm osob se nalepilo na sebe čely k sobě. Skokan vyskočil a vyšplhal po řetězu nad hlavy všech. Řetěz vyjel ještě o něco výš a všichni se ocitli ve vzduchu. Skokan s pochodní v ruce dělal, že zjišťuje, kdo to je. Vykřikl, že už to ví a přitom dal pochodeň omylem moc blízko králi. Hořlavost lnu a dehtu už zařídila zbytek. Skokan pak akorát dodal, že to je král a jeho 7 ministrů, kteří se nebojí udeřit dívku a posmívat se nemohoucím. Potom spolu s Tripettou utekli zpět do vlasti.