Rozečteno #2: Vánoční zázrak

Autor: Jay Asher

Rozečteno od: 4.12.

Jsem na straně: 125/243

Obsah (po místo, u kterého teď jsem):

Sierra bydlí s rodiči v Oregonu, kde jim patří rozlehlé lesy plné jehličnatých stromů. Každý rok od Dne Díkůvzdání do Božího Hodu tráví v Kalifornii v přívěsu na parkovišti.
Mají tady malý stánek s vánočními stromky. Na jednu stranu Sieře tento život vadí, vždy se musí na měsíc rozloučit se svými kamarádkami v Oregonu, Rachel a Elizabeth, ale na druhou stranu je to jediný měsíc v roce, kdy se může vidět s Heather, která žije v Kalifornii.
Teď ale reálně hrozí, že je v Kalifornii naposledy, stánek už totiž nevynáší tolik a nepokryje všechny náklady. Je to ale rodinná tradice, založil ji Sieřin děda, její rodiče se na tomto parkovišti seznámili…
A co když se k tomu připlete ještě i nádherný kluk s dolíčkem ve tváři? Je to první kluk, o kterém je Sierra ochotná uvažovat (i když si to nechce přiznat). Tenhle kluk má ale v minulosti jeden hluboký šrám, říká se o něm, že chtěl svou sestru pobodat! Ale co když místní obyvatelé všechno jen zveličují? A záleží na tom vůbec, když Sierra za pár dní minimálně na rok odjede?

Mé pocity:

Když jsem si pro tuhle knížku byla, dost nemile mě zaskočilo, že byla mezi dětskou beletrií. Chvíli jsem proto váhala, jestli ji tam nenechat, ale zvědavost zvítězila a jsem za to ráda!

Na první pohled mě upoutala obálka a celkově grafická stránka knihy, která je opravdu nádherná. 

Ne, že by šlo o nějaký literární skvost, ale je to takový ten příjemný vánoční příběh, který navodí vánoční náladu a vykouzlí úsměv na rtech.

Tak nějak si myslím, že vím jak to skončí, ale třeba mě knížka ještě překvapí. Každopádně se na to těším!

Prozatímní hodnocení: 8/10

Recenze: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Žánr: sbírka balad

Rok vydání: 1938

Nakladatelství: Umnia

Počet stran: 160

Obsah:

13 balad zaměřených na 3 typy lásky - mateřskou (nejčastější), mileneckou a lásku k národu (Mateřídouška a Věštkyně). Všechny jsou prošpikovány skrytými významy, pověrami, pověstmi, metaforami... 

Hodně z balad se zabývá porušením mateřské povinnosti, ať už Poklad, kde je přednější zlato, nebo třeba Polednice, kdy matka řekne něco, co tak nemyslí. Téměř v každé baladě se taky setkáváme s nepřiměřeným trestem (matka volá Polednici - udušení dítěte, matka neposlechne vodníka a nevrátí se včas - smrt dítěte). 

U Zlatého kolovratu je taky zřejmá inspirace pohádkou (údajně Boženy Němcové). Typickými rysy pohádky jsou tady například kouzelné předměty (kolovrat, kužel, přeslice, živá voda) nebo šťastný konec, což nebývá v Erbenových baladách zvykem.

Ukázka:

"U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo...." - Polednice

"Zemřela matka, do hrobu dánasiroty po ní zůstaly.I přicházely každičkého ránaa matičku svou hledaly...." - Mateřídouška

Můj názor:

Knížka mě velmi mile překvapila, bála jsem se, že se do ní nebudu schopná začíst, ale stal se pravý opak. Jakmile jsem se do nějaké balady pustila, vtáhla mě do děje a já tak knížku přečetla včetně zápisků za týden.

Popis míst uměl dobře navodit strašidelnou atmosféru a popis jednotlivých postav ji ještě podtrhl. Navíc tím, že sloky mají často refrény, se množství informací o dost snížilo a nebyl pro mě problém si všechno zapamatovat.

Hodnocení: 7/10

Recenze: Divergence

Autor: Veronica Roth

Žánr: sci-fi

Rok vydání: 2011

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 341

Obsah:

Beatrice je 16-ti letá dívka z Odevzdanosti, frakce, která hlásá nesobeckost a cokoli, co by mohlo způsobit, že se ohlížíte na sebe je považováno za špatné. Proto lidé z Odevzdanosti nosí všichni stejné šedé, nevýrazné oblečení a vlasy v drdolu. Jejich životním posláním je pomáhat druhým - jakékoli koníčky jsou vyloučeny.

Kromě Odevzdanosti jsou v zemi další 4 frakce - Mírumilovní (mír za každou cenu), Sečtělí (věčně v knihách - moudrost je nejdůležitější), Neohrožení (odvaha, odvaha, odvaha) a Upřímní (říkat pravdu pod jakýmkoli rizikem).

V 16-ti má před sebou Beatrice, i její bratr Caleb, zkoušku, která určí, do které frakce se nejvíce hodí a následně důležité rozhodnutí. Musí si totiž vybrat frakci, která se pro ně stane domovem do konce života. Buď zůstanou ve své, Odevzdanosti, s rodinou, nebo přejdou do jiné a s rodinou už se (nejspíše) mockrát neuvidí.

Když plní svou zkoušku Beatrice, sdělí jí zkoušející, že je Divergentní, tedy, že má předpoklady k více než jedné frakci. To je velmi neobvyklé.

Při výběru se po dlouhém rozhodování přidá k Neohroženým. Nikoho nepřekvapí, že přestoupila, nesobeckost nikdy nebyla její silná stránka. O to více ale všechny zaskočí Caleb, který byl vždy přesným opakem své sestry, když se rozhodne pro Sečtělé.

Beatrice první zkoušku u Neohrožených, nastoupit a vystoupit z jedoucího vlaku, zvládne a stejně tak i skok z vysoké budovy do neznáma. Po tomto skoku jí je nabídnuta změna jména, všem se proto představí jako Tris.

Jak později zjistí, do Neohroženosti se dostane jen část z uchazečů, ze zbytku budou odpadlíci, tedy lidé, kteří nezvládli adaptaci do nové frakce. O tom, kdo zůstane a kdo odejde rozhodnou 3 zkoušky, které mají za cíl prověřit psychickou i fyzickou stránku jedince. Během 2. zkoušky,  kdy je uchazečům simulován jejich strach, Tris všechny ohromně překvapí. Jejího učitele to vyděsí k smrti, je to jasné, je Divergentní! Ale co to znamená? A proč by se o tom nemělo dovědět vedení?!

Ukázka:

„Jsi má dcera. Frakce nejsou podstatné.“ Zavrtí hlavou. „Podívej, kam nás dostaly. Lidstvo nikdy nedokáže sekat dobrotu příliš dlouho. Zlo si vždy najde cestu zpátky.“ (strana 307)

Můj názor:

Knížka se mi líbila a Tris jsem v mnoha chvílích obdivovala. Nevím, jestli bych zvládla být tak svéhlavá pod pohrůžkou smrti… Ale musím říct, že se mi četla dost pomalu a občas mi přišlo, že je to zbytečně natahované a konec byl naopak trochu ošizený. Myslím si, že by vůbec neuškodilo, kdyby knížka začala gradovat o pár stránek dříve. Na druhou stranu jsem se u ní skoro rozbrečela, což o něčem svědčí…

Prostě se ve mně bijí 2 názory. Je to super knížka a chápu proč kolem ní bylo takové haló, ale určité pasáže byly zbytečně dlouhé…

Hodnocení: 7/10
Profil knihy na ČBDB.cz

3 online adventní kalendáře, které stojí za to!

Doufám, že nejsem jediná, která je posedlá adventními kalendáři, ráda je vyrábím, vyjídám... V dnešní době už samozřejmě nemusíme mít pouze tyto klasické (i když otevírání okýnek, která skrývají čokoládu se nic nevyrovná), ale můžeme je "otevírat" taky s pomocí internetu. Rozhodla jsem se vám dát tip na 3 adventní kalendáře, které jsem letos objevila a momentálně sleduji. 2 budou knižní, 3. bude hodně dětský a neknižní, ale snad mi to odpustíte.

1. CooBoo kalendář

Věřím, že tenhle většina knihomolů zná, ale stejně jsem se rozhodla ho zmínit. CooBoo každý den odkryje 1 knížku (včera - Královna stínů, dnes - Dám ti Slunce) a našim cílem je darovat tuto knihu komukoli - kamarádovi, mamce, babičce... Jediným háčkem je, že důvod darování musí být co nejoriginálnější. CooBoo pak každý den vybere nejlepší důvod a danému člověku knížku opravdu daruje. Kalendář najdete zde.

2. Za listem list

Tento adventní kalendář funguje pouze na facebooku (nebo se mi ho aspoň nepodařilo na jejich blogu najít) a jde o to, že nám jeho autorky každý den dají tip na jednu vánoční knížku, takže pokud ještě nevíte co o vánocích číst, určitě se mrkněte tady!

3. Adventní kalendář Déčka

Dnešní hra

Všichni určitě znáte, nebo jste aspoň zaslechli o televizi Déčko, která je určená hlavně dětem. A ani oni nezůstali pozadu. Jejich adventní kalendář funguje už od roku 2012 (každý rok je jiný) a já ho pravidelně už 4. rok otevírám. Prosím, nemyslete si o mně, že jsem psychicky nemocná, ale některé dny jsou tam fakt zajímavé věci! :D Například různé pohádky, třeba moje oblíbená - Micimutr, nebo hry jako pečení cukroví, u které zapomenete na veškerý stres a vrátíte se do školky. Ten letošní je tady.

A co vy? Máte taky nějaký oblíbený? Klidně mi nechte odkaz v komentářích, moc ráda se podívám :)

Přečteno #1: Listopad 2016

Listopad se nám přehoupl do prosince a máme tady historicky 1. přečteno majdina světa! Tenhle typ článků je podle mě naprostá klasika, takže ani na mém blogu nesmí chybět. Teď už k samotnému článku!

Jestli dobře počítám, přečetla jsem za tento měsíc 5 knížek, což hodnotím jako lehce nadprůměrné. Celkem jsem tak přečetla, i s momentálně rozečtenou knížkou, 1716 stránek. (Fíha, nikdy mě nenapadlo to spočítat, ale líbí se mi to! 😂)

Nejdříve jsem hned na začátku měsíce přerušila svůj čtecí maraton Harryho Pottera a pustila se do povinné četby - Povídek od Edgara Allana Poa. Tato četba mě velmi mile překvapila a pokud nevíte, co si napsat k maturitě, tohoto se rozhodně nebojte. Hororové povídky vměstnány do starých domů, oceánu, na pusté ostrovy... Většinou celkem napínavé a čtivé příběhy, které dokázaly vtáhnout do děje. Více si můžete přečíst v mé recenzi.
Pak jsem se s radostí vrátila k Harrymu, konkrétně k sedmému dílu - Harry Potter a relikvie smrti. Tuto knihu samozřejmě není třeba nijak představovat, ale tak ve zkratce... Harry do sedmého ročníku v Bradavicích vůbec nenastoupí, místo toho odjede hledat viteály a na závěr svede velkolepou bitvu o Bradavice. Harry je pro mě taková srdcovka, takže dočítání tohohle dílu pro mě bylo trošku smutné, protože mě čekalo už jen Prokleté dítě a pak. Konec...
Moje "tour de Harry" dosáhla svého vrcholu a já, v den, kdy jsem dočetla sedmičku, zvládla hned i osmičku - Harry Potter a prokleté dítě. Ta se odehrává o 20 let později a máme možnost sledovat děti slavných rodičů, kteří se rozhodnou změnit minulost, to ale musí ovlivnit i přítomnost - jak? Moje recenze.
Potom jsem měla pár dní takové to období "Na to-read listu mám knížek do halleluja, ale nemám co číst...", nakonec to vyhrála povinnost a pustila jsem se do další knížky z povinné četby - Kytice. Přiznám se, že jsem se hodně bála, že se mi bude číst špatně. I proto jsem se do ní pustila s velkým předstihem. O to více jsem byla překvapená, že jsem zvládla polovinu (včetně poznámek) za víkend. Nakonec jsem ji dočetla ke konci týdne a musím říct, že pro mě byla ještě větší překvapení než Poe! 13 balad zaměřených převážně na porušení mateřské povinnosti, ale i na mileneckou lásku nebo lásku k národu nabízely určitou dávku napětí i zamyšlení. Recenzi si budete moci přečíst v nejbližších dnech.

No a nakonec na mě čekalo velmi milé překvapení v podobě knížky Harry Potter - filmová kouzla. Ta byla naprosto úžasná, skvělá, nejlepší! Různé zážitky z natáčení, detaily při tvoření rekvizit, všechno, co by měl správný potterhead vědět na jednom místě. Recenzi, ve které nešetřím chválou najdete zde.
No a na závěr jsem rozečetla knížku Divergence, u které jsem zkusila nový typ článku - Rozečteno. Se svým názorem popsaným v článku pořád souhlasím a jsem taky ráda, že jsem ji nečetla v době její největší slávy, protože se bojím, že v té době bych tak kladný postoj neměla. Momentálně jsem za půlkou, takže recenze by se zde mohla objevit během příštího týdne.

A co vy a váš listopad? 🙂