pondělí 16. července 2018

Recenze: Poslední aristokratka



Žánr: humorný román

Rok vydání: 2012

Nakladatelství: Druhé město

Počet stran: 250




Obsah:
Příběh americké rodiny Kostků, které je po pádu komunistického režimu vráceno rodové sídlo Kostka jeho předků v Čechách. Kromě samotného sídla „zdědí“ taky mrzutého kastelána Josefa, hypochondrického zahradníka pana Spocka a kuchařku paní Tichou, která si občas ráda přihne. Celá rodina začíná objevovat strasti života na zámku. Zejména s nedostatkem financí…
Styl psaní:
Knížka je napsána velmi mile, čtivě a opravdu vtipně.

Délka kapitol:
Většinou 1-5, výjimečne více (asi 3 celkem jich mají více), takže je to ideální třeba do školy.

Grafika:
Obálka je zvláštní. Vlastně nevím, jestli se mi líbí, nebo ne…

Jak jsem se ke knize dostala?
Knížku jsem si půjčila do čtečky z knihovny.

Názor:
Marie byla jako hrdinka vážně úžasná! Nechyběl jí smysl pro humor a často byla i skvěle sarkastická. Moc jsem si oblíbila i ostatní členy rodiny. Smála jsem se prakticky na každé stránce. Ale… Stejně jsem doufala v něco jiného. Byla to skvělá oddechovka, to ano, ale nic více. Ze začátku jsem byla nadšená, jenže časem mě to celkem omrzelo. Do dalších dílů se sice pustím, ale už vím, že je nebudu číst naráz, aby se mi to nestalo znovu.
Každopádně ji můžu doporučit. Super knížka do hektického období, nebo naopak na dovolenou…

Hodnocení: 6/10


Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář mi dělá obrovskou radost a moc za všechny děkuji! :)