pondělí 28. srpna 2017

Chorvatsko s jógou 3/3 - balíme a domů :(

Ahoj, vítám vás u 3. a poslední části mého vyprávění o Chorvatsku s jógou. První část najdete tady a druhou tady.

PÁTEK – 28.7. 
A je tady poslední ranní jóga. Před snídaní jsem se pokoušela si aspoň nějak roztřídit věci a ty nepotřebné nacpat do kufru. Na snídani jsme se s kamarádkou bavily, že se nám nechce zase strávit celý den válením se na pláži. Slyšel nás kamarád a nabídl se, jestli bychom se s ním nešly potápět. Konečně! Od prvního dne jsem pozorovala ty nádherné velké kameny u přístavu a přemýšlela, jak to musí vypadat pod vodou, ale jak jsem tam byla sama, nechtěla jsem přidělávat ostatním starosti, takže jsem to radši ani neříkala. Po snídani jsme se teda jenom převlékli do plavek, vzali brýle a šli. Asi tak po hodině kamarádka řekla, že už se jí dál nechce a vrátila se zpátky na pláž. Já s kamarádem jsme proto dál pokračovali sami, vždycky jsme uplavali pár desítek metrů, postavili se na nějaký kámen a kecali jsme. Pak jsme zase chvíli plavali, chvíli kecali a pořád dokola. Poprvé v životě jsem viděla naživo hvězdici, viděli jsme hejna ryb dlouhých tak 30 cm a taky jsme zažili luxusní protiproud… Asi po třech a půl hodinách jsme dorazili k Podaca Kempu. Sice bych klidně plavala ještě dál, ale nevěděla jsem, co by na to řekli ostatní, takže jsme radši vylezli z vody a zpátky šli po cestě. 
A v tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem se jaksi zapomněla namazat. Hups… Nakonec jsem se, světe div se, skoro nespálila, jenom jsem se snad poprvé v životě trochu víc opálila! Zašla jsem na pláž, kde mi nadšeně vyprávěli o delfínech, kteří u ostrova naproti plavali (Jako vážně? Jednou nejdu na pláž a oni mají zrovna štěstí na delfíny?!) chvilku s nimi poseděla pod slunečníkem a pak se vrátila na apartmán, abych se zase dala dohromady před odpolední jógou a ještě něco málo sbalila. Večer už se nic zvláštního nedělo, akorát jsme šli na poslední procházku po okolí. Pak jsme všichni byli zalezlí na pokojích a balili jsme se.

Poctivě jsme cvičili do poslední chvilky!

Ten kámen mě přímo volal, abych se tam šla potápět...

Celkem jsme si mákli, ale stálo to za to!
Poslední zmrzlina :(

SOBOTA – 29.7.
A je to tady. Poslední snídaně, kterou jsme měli tentokrát posunutou už na 8:30, pak honem dobalit poslední zapomenuté věci a do devíti vyklidit pokoje. Celkem jsem se bála, že ten den bude nekonečný, ale v
šechno nakonec uteklo až překvapivě rychle a asi ve 4 jsme se teda zvedli, osprchovali, převlékli a šli na pizzu. A to byl zážitek, který by stačil na samostatný článek, takže možná jindy. Potom jsme šli k naší vile, kde už čekalo spousta dalších lidí, naposledy jsme přerovnali kufry, přidali tam nějaké ty věci z pláže a pomalu, ale jistě, ověšení jak vánoční stromečky (nebo aspoň já jsem k němu neměla daleko), jsme se vydali nahoru k zastávce, kde měl přijet autobus. A v 19:30 už jsme byli všichni naskládaní uvnitř a vyrazili směr Česká Republika.

Jedno se té restauraci ale musí nechat, byla na kouzelném místě!

Domů jsme dorazili asi v 1 odpoledne a já jsem vlastně celou neděli od toho, co jsem vylezla z autobusu, probrečela jak malá, protože jsem chtěla zpátky. I když už jsou to skoro 2 týdny od příjezdu (píšu to 11.8.), pořád jsem se z toho tak úplně nevzpamatovala, každou chvíli si prohlížím fotky, po milionté doma vyprávím všechny zážitky...
EDIT 28.8.: stále o tom každému na potkání vyprávím, většinou už mě ale nechtějí poslouchat... :D
A tím bych celé toto vyprávění ukončila. Byl to bez nadsázky jeden z nejlepších týdnů v mém životě. Jsem strašně ráda, že jsem toho mohla být součástí a už se nemůžu dočkat příštího roku! Já prostě potřebuju zpátky!
Ještě bych chtěla dodat, že i když o některých věcech třeba nepíšu úplně hezky, rozhodně si na nic nestěžuju a ve výsledku není jediná věc, kterou bych této akci měla vytknout! 


A taky děkuju těm, kteří mi dovolili použít jejich fotky, protože pokud bych to měla dělat jenom z těch svých, byly by tady jen východy a západy slunce... :D

To už je opravdu všechno, děkuju všem, kteří dočetli až sem a… CESTUJTE! Stojí to za to! 

5 komentářů:

  1. Super výlet, též rád vzpomínám :-) Martin

    OdpovědětVymazat
  2. Taky na to nezapomenu, bylo to úžasné, nádherné, krásné, super lidi, moře, atmosféra a když mi bude smutno, přečtu si tvoje články, kouknu na fotky a bude zase dobře, palec nahoru Markétko �� Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) taky budu dlouho ještě dlouho vzpomínat - tipuju že tak do příštích prázdnin minimálně :D

      Vymazat
  3. Krása :-) Taky jsem ráda, že jsem jela a že jsem tě konečně poznala po těch desítkách odcvičených hodin :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Taky jsem moc ráda, že jsme se konečně poznaly! :D

      Vymazat

Každý komentář mi dělá obrovskou radost a moc za všechny děkuji! :)